Promluva: 3. Rok Sv.Biřmování – Duch Svatý a Eucharistie

Příprava na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

Rok 2012 – Rok Sv. biřmování

Bratři a sestry,

v rámci Roku Ducha Svatého, který prožíváme jako přípravu na 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, se dnes chceme zamyslet nad vztahem Ducha Svatého a Nejsvětější Svátosti.

Už jsme si říkali, že Duch Svatý je Osobou Nejsvětější Trojice a má podíl na všem, co Bůh ve své jednotě navenek působí a také že jeho zjevení coby Osoby je nerozlučně spjato s Ježíšovým vtělením, jeho hlásáním evangelia a příslibem seslání, ke kterému došlo o Letnicích.

Jestliže Ježíš nám umožňuje nahlédnout do tajemství Ducha Svatého, je jen logické, že také při slavení Eucharistie, která je zpřítomněním jeho oběti na kříži a v níž je reálně přítomen, je Duch Svatý činný.

Velký milovník a obdivovatel eucharistického Krista Max Thurian, švýcarský rodák narozený v r. 1921 v Ženevě, který se v r. 1942 přidal k bratru Rogerovi při zakládání ekumenického společenství v Taizé a který byl papežem Pavlem VI. pozván jako pozorovatel na II. Vatikánský koncil po dlouhé době studia, modlitby a duchovního zrání konvertoval ke katolické církvi a v r. 1987 přijal kněžské svěcení, věnoval mnoho času rozjímání a také publikační činnosti o tajemství Eucharistie – jejímu slavení, účasti lidu, úloze kněze apod. Zemřel v r. 1996 v Ženevě. On také napsal: „Pravé slavení Eucharistie se vždy děje v Duchu Svatém a v církvi a prostřednictvím Božího slova.“.

Poslání Krista a Ducha Svatého se naplňuje v církvi jako v Kristově těle a chrámu Ducha Svatého…. Duch Sv. přitahuje člověka ke Kristu a připravuje ho na setkání s ním. Duch zjevuje křesťanu Krista jako vzkříšeného Pána, připomíná jeho slovo a otvírá mu mysl a srdce k chápání jeho smrti a vzkříšení. Právě v eucharistii zpřítomňuje v církvi Kristovo tajemství (viz Katechismus katolické církve p. 737).

Při každé mši svaté v úvodu eucharistické modlitby (po zpěvu „Svatý, svatý…..“) prosí kněz jménem církve nebeského Otce, aby poslal svého svatého Ducha na chléb a víno (připravené na oltáři), aby se jeho mocí staly tělem a krví Ježíše Krista, a aby ti, kdo se podílejí na eucharistii – jejím slavení a přijímání, byli zároveň jedno tělo a jeden duch i mezi sebou navzájem. Následná Ježíšova slova nad chlebem a vínem nás vtahují do Písma Svatého Nového Zákona, do spisů, ve kterých se popisuje slavení Poslední večeře Páně s ustanovením Eucharistie.

Účinnost Kristových slov nad chlebem a vínem a moc Ducha Svatého zpřítomňuje svátostně jeho tělo a krev pod způsobami chleba a vína jakož i jeho oběť přinesenou na kříži za naši spásu. (srov. KKC p. 1353)

Bratři a sestry, Duch svatý je činný při eucharistickém proměňování podobně jako byl činný při vtělení Božího Syna. A jako po zmrtvýchvstání Páně uváděl učedníky do jeho pravdy, vede církev i v dnešní době k chápání Eucharistie a vybízí ji, aby Krista v této Svátosti s upřímnou zbožností slavila, přijímala a také adorovala – tedy prokazovala úctu klanění a tichého setrvání u něho.

Bratři a sestry, v Písmu Svatém je Duch Svatý přirovnáván k vánku. Nechme se jím v těchto eucharistických dnech v naší katedrále přivanout ke Kristu v Nejsvětější Svátosti Oltářní. Najděme si dnes k večeru anebo zítra a pozítří čas na setkání s Kristem v Nejsvětější Svátosti v modlitbě a klanění, vždyť jak nám napsal Max Thurian: „Eucharistický chléb a víno se stávají privilegovaným místem, na němž je možno se setkat s Kristem a přijmout ho s jeho lidstvím i božstvím“.

P. Jan Plaček