Kostel sv. Václava

Počátky kostela a jeho stavební vývoj na základě archeologických poznatků

Písemnými prameny je kostel nepřímo doložen k r. 1297, kdy je uváděn ostravský farář Jindřich. Zasvěcení sv. Václavu odkazuje k olomouckému biskupovi jako zakladateli města a patronovi kostela. Stavební vývoj kostela ve 13. a 14. století dokládají především výsledky archeologických výzkumů prováděných zde v letech 1968-1971 a v r. 1998. Na jejich základě víme, že současný kostel sv. Václava byl ve své nejstarší zděné fázi vybudován nejprve jako jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem. Předpokládá se, že tato první stavba zanikla v důsledku požáru snad někdy v 1. nebo 2. desetiletí 14. století. Ještě před samotnou druhou stavební fázi kostela sv. Václava byla vybudována západní věž, které sloužila jako zvonice i mimo to patrně plnila i reprezentativní a strážní funkci. Druhou stavební fázi (kamenné stavby) je možné zařadit do 2. čtvrtiny 14. století. Věž s kostelem byla během této přestavby spojena. Kostel byl po této rekonstrukci patrně plochostropý, dvojlodní a byl opatřen klenutým presbytářem s pětibokým závěrem. Archeologicky byly rovněž odkryty některé zaniklé součásti kostela, kromě severní sakristie zbořené v r. 1803 se jednalo o zbytky zdiva kostnice v jejím západním sousedství a pozdně gotické kaple sv. Anděla Strážce pod dnešní sakristií.

Novověký vývoj kostela

V průběhu 16. století byl upravován zejména interiér kostela. Stávající klenbu nahradilo trojlodí datované na svorníku 1539 vybudované z prostředků biskupa olomouckého a místních měšťanů. Interiér lodi byl v několika fázích úprav vyzdoben ornamentálními i figurálními malbami s tématy ze Starého a Nového zákona a hříchu a spasení.

V baroku se kostel dál prostorově vyvíjel. Severní kapli P. Marie Karmelské nechal postavit v roce 1689 olomoucký biskup Karel z Lichtensteina. Kapli Andělů Strážných dokládají prameny u kostela už ve středověku. Teprve před rokem 1764 vznikl nový sakrální prostor s tímto zasvěcením na jižní straně kostela.

Na počátku 19. století došlo k dalším zásadním úpravám kostela. V  roce 1804 byl v presbytáři postaven pozdně barokní oltář a roku 1805 byla horní část věže upravena do pozdně barokní podoby. V roce 1836 dostal kostel střechu o nízkém sklonu. Koncem 19. století byl interiér kostela upraven podle novogotického návrhu arcibiskupského stavitele Richarda Völkela.

V letech 1997 – 2004 prošel kostel památkovou obnovou a slouží pro bohoslužebné účely a pro pořádání kulturních akcí.

Pohřbívání v areálu kostela

Kostel a kostelní hřbitov sloužily od počátků města až do josefínských reforem jako místo posledního odpočinku mnoha generací ostravských měšťanů. Samotný hřbitov se rozkládal okolo kostela sv. Václava a pohřbívalo se také i v interiéru svatyně. V rámci Moravské Ostravy to byl až do roku 1585 jediný hřbitov. Jeho rozsah nebyl nejspíše příliš velký, neboť areál vymezovaly hradby a ulice, takže zde došlo ke vzniku tzv. etážové situace, kdy jsou vzájemně se porušující hroby uloženy v několika vrstvách nad sebou. Zatímco archeologicky zkoumané středověké pohřby neobsahovaly žádné předměty osobní povahy, zemřelí z období baroka byli v mnoha případech vybaveni předměty náboženského (křížky, medailony, růžence) či osobního charakteru (prsteny, zdravotní pomůcka – spínadlo). Vícekrát byl také doložen zvyk vkládat zemřelému do úst či do rukou minci jako obolus mrtvých, ve dvou případech svědčí nálezová situace také o tzv. protivamyrických opatřeních. Hřbitov u kostela sv. Václava byl využíván do roku 1821, kdy zde byli pohřbeni dva poslední lidé a prostor bývalé nekropole byl vydlážděn.

Okolí kostela

Kostel leží v severovýchodní části území historického hrazeného města Moravská Ostrava. Severně od kostela vedla cesta od jihozápadu, přes náměstí a směřovala dále přes Kostelní bránu k mostu na Ostravici do Slezské Ostravy a pak na Frýdek. V 18. století zde byla vedena císařská silnice a v roce 1836 byl upravován průchod části této trasy městem. Na konci 19. století byla korigována zástavba na Kostelním náměstí.

Severovýchodně od kostela dnes prochází poslední torzo městských hradeb Moravské Ostravy, dochované v nadzemních partiích. Po severozápadní baště, zbořené v roce 1929, zůstaly základy prezentované dnes pod sklem v budově Telepace. Jihovýchodně od kostela byla v letech 1998 – 2000 postavena budova biskupství Ostravsko opavského, severovýchodně dnes stojí komplex Městská brána, vybudovaný v letech 2008 – 2010.