Promluva: 6. Eucharistie – Eucharistické svátky

Příprava na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

Rok 2013 – Rok Eucharistie

Bratři a sestry,

v souvislosti s Rokem Eucharistie, který prožíváme v rámci 1 150 výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, se společně zamýšlíme nad nejvýznamnější svátosti, kterou nám Ježíš ustanovil – nad svátosti jeho Těla a Krve ve způsobách chleba a vína. Před 14 dny jsme si říkali, že celými dějinami církve se vine zvláštní úcta projevována Kristu přítomnému v Nejsvětější Svátosti . To vše mluví v dějinách církve o tom, jak si křesťané byli stále vědomi skutečného bohatství této Svátosti. Platí to i pro naši moderní dobu: křesťan – katolík buď bude člověkem eucharistickým nebo nebude vůbec. Svátost Eucharistie (jeho slavení, přijímání, úcta k ní) je prubířským kamenem, naší víry a tudíž jeho vztahu ke Kristu. Dnes si chceme říci o eucharistických svátcích, jejíchž slavení nám má pomáhat proniknout do tajemství Kristovy přítomnosti v proměněných způsobách Chleba a Vína.

Mezi nimi prvořadé postavení zaujímá celocírkevně zasvěcený svátek Těla a Krve Páně (lidově Boží Tělo). Kořeny této slavnosti sahají do r. 1264. Tehdy v kostele sv. Kristýny – prvokřesťanské mučednice v italském městě Bolzáně, sloužil mši svatou Petr z Prahy, který pochyboval o tom, zda je Kristus v eucharistii skutečně přítomen. Během mše svaté posvěcena hostie v jeho rukou zkrvavěla, takže se ji snažil ukrýt v korporálu. Korporál prosákl krví, která vystříkla na dlažbu před oltářem, když jej s hostií odnášel do sakristie. V bolzánském kostele se dodnes uchovává relikviář s dlaždicí, na níž je vidět kapka krve Páně, další jsou uchovávány v trezoru. Také je zde relikviář, v němž jsou uchovány části Těla Páně, které při onom zázraku zůstaly knězi Petrovi na pateně. V r. 1985 zkoumali tyto částice vědci a potvrdili, že se jedná o lidskou tkáň. Ale vraťme se do r. 1264. Když se o této události dověděl papež Urban IV. chtěl vidět potřísněný korporál. Donesli mu ho ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojíce (19. června 1264) a on bulou z 11. srpna 1264 zavedl pro celou církev slavnost Božího Těla (tedy Těla a Krve Páně). Sv. Tomáše Akvinského pověřil sestavením modliteb a mešních zpěvů k této slavnosti. Tak už v létě 1264 vznikly nádherné hymny ke cti Eucharistie: „Chvalte ústa“, „Klaním se ti vroucně“ , „K svátku tajemnému“, a „Sióne, chval Spasitele“.Součástí této slavnosti se stal i eucharistický průvod jako výraz víry, svědectví a lásky křesťanů ke Kristu.

Dalším eucharistickým svátkem je slavnost Nejsvětějšího Srdce Páně. V letech 1673 – 1675 se v Parey-le-Monial sestře Markétě Marii Alacoque dostalo několika zjevení, ve kterých jí bylo dáno poznat lásku Ježíšova Srdce k lidstvu. Byla vyzvána, aby se přičinila o prohloubení eucharistické zbožnosti a sv. přijímání na 1. pátky. V r. 1856 byl zaveden svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pro celou církev. A odtud je i tradice adorace Nejsvětější Svátosti na 1. pátek v měsíci, pobožnost a litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a svát. požehnání.

Velice významným svátkem s eucharistickým podtextem je i Slavnost Ježíše Krista Krále v závěru liturgického roku s obnovou zasvěcení Srdci Ježíšovu před vystavenou Nejsvětější Svátosti Oltářní.

Bratři a sestry, každá mše svatá je slavností Ježíše Krista eucharistického a jeho svátky k poctě Eucharistie samotné nám mají pomáhat v duchovním růstu, v chápání a prožívání této Svátosti.

Mons. Jan Plaček