Příprava na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
Rok 2012 – Rok Sv. biřmování
Bratři a sestry,
v rámci Roku Ducha Svatého, kdy už jsme si přiblížili tuto osobu Nejsvětější Trojice a její působení, se chceme začít věnovat svátosti, která přímo souvisí s Duchem Svatým a skrze kterou ho přijímají i věřící – je to svátost biřmování. I tato svátost patří k pokladům, které nám Kristus zanechal v sedmi svátostech.
Při četbě Nového Zákona jsme schopni vystopovat nejen přítomnost Ducha Svatého v Ježíšově působení, ale i jeho postupné předávání apoštoly.
Když přijal Ježíš v řece Jordánu Janův křest, viděl Ducha jak na něj sestupuje (Marek 1, 10). Tento Duch ho také vedl na poušť a když poučoval Nazareťany o spáse, naznačil, že výrok proroka Izaiáše „Duch Hospodinův je nade mnou“ se vztahuje na něho (Lk. 4, 17-21).
Pak přislíbil apoštolům, že Duch Svatý bude pomáhat i jim, aby statečně vyznávali víru i před pronásledovateli. Den před svým utrpením ujistil apoštoly, že pošle od Otce Ducha pravdy (Jan 15,26), aby byl s nimi navěky a aby jim pomáhal vydávat svědectví o něm samém. „ A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy…ten vydá o mně svědectví.“ (Jan 14,16,15) Když vstal z mrtvých slíbil brzké seslání Ducha Svatého: „Až na vás sestoupí Duch Svatý, budete vybaveni silou a budete mými svědky.“ (Sk 1,8)
Už v den zmrtvýchvstání říká Ježíš oslavený apoštolům: „Přijměte Ducha Svatého“ a padesátý den po Velikonocích (o Letnicích) sestoupil Duch Svatý na apoštoly shromážděné s Marií, Ježíšovou Matkou a prvním společenstvím věřících v Jeruzalémě. Byli jim tak naplnění, že pod jeho vlivem hlásali veliké Boží skutky. Petr považoval Ducha, který takto byl dán společenství věřících, za dar mesiánského věku. Tehdy byli pokřtěni ti, kdo uvěřili kázaní apoštolů a dostali „jako dar Ducha Svatého.“ (Sk 2,38)
Od té doby apoštolové udělovali vzkládáním rukou na nově pokřtěné dar Ducha k dovršení milosti křtu. Sk 8,15-17: Petr a Jan vzkládají ruce na pokřtěné v Samařsku, aby přijali Ducha Svatého: „Do té doby totiž na nikoho z nich nesestoupil, byli jen pokřtěni ve jménu P. Ježíše. Pavel v Efesu nalezl skupinu pokřtěných jen křtem Janovým (SK 19,5 n.), proto jim vysvětluje Ježíšovo evangelium a udílí křest Kristův:. „Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu P. Ježíše“. Pavel na ně vložil ruce a sestoupil na ně Duch Svatý.
Autor listu Židům (6,2) řadí k základním prvkům křesťanské výuky poučení o omývání a vzkládání rukou. Toto „vzkládání rukou“ označuje v duchu apoštolské tradice předávání Ducha Svatého, podobně jako pojem „lámání chleba“ označuje slavení mše svaté v novozákonní době.
Bratři a sestry, i když v novozákonních spisech nenajdeme přímo název „svátost biřmování“ – to je pozdějšího data – její podstatu a slavení však máme dosvědčenou už od dob apoštolských. A to je podstatné.
Předávání daru Ducha Svatého skrze sv. biřmování tak v církvi nepřetržitě udržuje milost Letnic.
Mons. Jan Plaček