Promluva: 2. Rok Sv.Biřmování – Zjevení osoby Ducha Svatého v Novém Zákoně

Příprava na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

Rok 2012 – Rok Sv. biřmování

Bratři a sestry,

před měsícem jsme si v rámci 2. roku naší přípravy na Cyrilo-Metodějské jubileum v r. 2013 říkali o Duchu Svatém, že je 3. osobou Nejsvětější Trojice, které můžeme a máme projevovat úctu klanění, tak jak ji prokazujeme Bohu Otci a Bohu Synu Ježíši Kristu a také, že Duch Svatý má účast na tom, co Bůh činí navenek ve své jednotě.

Dnes se chceme zamyslet nad tím, kdy bylo Božímu lidu umožněno poznání Ducha Svatého coby boží osoby. Ve Starém Zákoně zjevil Bůh svou jedinečnost. Proti nebezpečí polyteismu a modloslužby ji až žárlivě chránil. Teprve příchodem Ježíše Krista zjevuje Bůh i Ducha Svatého. Můžeme říci , že ona „plnost času“, o které mluví apoštol Pavel v listě Galaťanům v souvislosti s Kristovým vtělením, platí i o zjevení Ducha Svatého jako Osoby.

Sv. Řehoř Naziánsky (329-389) k tomu píše: „Starý Zákon jasně hlásal Otce, matněji Syna. Nový Zákon ukázal Syna a dal zahlédnout božství Ducha. Nyní má mezi námi Duch domovské právo a dává nám, abychom ho viděli mnohem jasněji. Ve Starém Zákoně se sice také hovoří o „duchu“, avšak ne ve významu osoby – duch Boží, duch Hospodinův. Zvláště proroci hovoří o uchvácení duchem Božím. Chceme-li pochopit božství Ducha Svatého, musíme vyjít z pojmu „svatý“, jak je chápán ve Starém zákoně. Tam totiž označuje pouze Boha ve své jedinečnosti, tzn. oddělený od stvoření. Hebrejské „kadeš“, v našem překladu „svatý“, neznamená mravně dobrý či morálně dokonalý (jak to dnes my chápeme), ale nejvlastnější označení Boží skutečnosti. Svatý je jedině Bůh a jestliže se v knihách Nového Zákona (evangeliích a dopisech sv. Pavla) hovoří o Duch Svatém znamená to, že je postaven na roveň Bohu. Svatý v tomto případě není pouze přídavné jméno, ale vyjadřuje božskou podstatu.

Tak je Duch Svatý jako osoba zjeven už při zvěstování P. Marii: „Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží …(Lk 1,35)“ .

O Duchu Svatém byla řeč i v dnešním evangeliu. Jan Křtitel říká: „Já vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým“. Ježíš bude dárcem Ducha Svatého, on ho pošle svým učedníkům. Duch Svatý bude hybnou silou evangelizace a apoštolátu. Od prvního vystoupení P. Ježíše před veřejnosti je jim Duch Svatý ohlašován a zjevován. První křesťané ho budou od prvopočátku vyznávat. Svatý Pavel bude hovořit o „napojení jedním Duchem“ (1Kor 17,13) a bude vyzývat křesťany, aby „v sobě nezhášeli oheň Ducha“ (1Sol 5,19).

Na koncilu v Konstantinopoli r. 381 bude učení o Duchu Svatém potvrzeno slovy, která se modlíme každou neděli během Vyznání víry: „Věřím v Ducha Svatého, Pána a Dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků“.

Bratři a sestry, můžeme tedy shrnout: „Duch Svatý působí od začátku s Otcem i Synem….. Ale teprve v posledních časech, zahájených vtělením Syna, je Duch Sv. zjevován a dáván, poznáván a přijímán jako osoba“. (Katechismus katolické církve p 686)

Bratři a sestry, ať nás poznání Ducha Svatého přivádí k větší lásce k němu, protože teprve toho, koho dobře známe, můžeme také dokonale milovat.

P. Jan Plaček